Nedostavěný chrám Panenský Týnec aneb nečekaný přísun energie

Pohled na klášter od silnice přes pole.

Chrám, kerý se řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším památkám České republiky. Přijeďte čerpat energii na jedno z nejznámější míst u nás, co se čerpání energie týče. Nebo Vám zde bude stejně špatně jako bylo mě?

Ústecký kraj, okres Louny, GPS lokace: 50°17'46.046"N, 13°55'0.66"E

Popis:

Nedostavěný gotický chrám přibližně ze 14.století založen pravděpodobně Plichtou ze Žirotína. Chrám se s kládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, které je 9 metrů široké a 20 metrů vysoké. Bohužel ze čtyř lodních pilířů byly 3 zbořeny, z krátké západní třílodní části zbyla jen jižní zeď s portálem, polovina západní zdi a zákldy ostatních zdí. Na území chrámu se nachazíme přibližně ve výšce 360 m.n.m. 

Pohled na nedostavěný klášter shora. Zdroj fotografie: mariaspanenskytynec.cz

Od historie k současnosti

To jak celý chrám vlastně vznikl a kdo ho dal skutečně vystavět se neví stoprocentně dodnes. Jsou hned tři teorie o jeho výstavbě.

1. První možnou varinatou je, že byl založen Plichtou ze Žirotína, slavným bojovníkem, který žil v letech 1291 – 1322. K této teorii se přiklání nejvíce lidí. Chrám byl nejspíše stavěn a poté nedostavěn, když klášter roku 1382 zachvátil požár. Nebo se jednalo o kostel sv. Trojice dle odkazu Plichty z roku 1321, který stál severněji od současného torza chrámu?  Tam se také nacházela hrobka Žirotínů a abatyší konventu.
2. Druhou možností je, že byl založen snad Plichtou Mladším? a budován v letech 1393 – 1410.  Je výslovně doloženo patrocinium Nejsvětější Trojice ze dne 22.7.1359, kde se jeví prokazatelná inspirace „severního portálu“ Týnského chrámu, který byl vysvěcen 15.3. či 16.3. roku 1393. Byl snad položen základní kámen tohoto chrámu 13.6. 1400, tedy na den, kdy připadl pohyblivý svátek na Nejsvětější Trojici?  A byl budován Eliškou (Alžbětou) ze Žirotína abatyší kláštera?
3. Poslední možnost je, že byl založen panem Jaroslavem ze Žirotína, který byl poslední svého rodu a o kterém se zmiňuje pan František Brod ve svých Spisech, kde píše:“Pan Jaroslav započal roku 1443 s důkladnou stavbou kláštera a velkolepého chrámu, který měl vévodit našim pláním na severozápadu Čech v dál a šíř.“ Stavbu kláštera šťastně dokončil, ale málem již dovršenou stavbu monumentálního chrámu přerušila smrt.

Záleží už na Vás, která teorie se Vám líbí nejvíce, ale jak je výše psáno. Mnoho dalšch zmínek počítá s variantou číslo 1.

V dnešní době chrám navštěvují hlavně lidé, kteří z něj chtějí nasávat jeho pozitivní energii. Koná se tu jedna svatba za druhou a kdo se nepřijel brát, tak alespoň relaxuje.

Pozitvní energie! Jste si jisti?

Psychotronici na základě svých měření dokázali, že chrám stojí na silné léčivé zóně. Psychotronik Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu označovanou číslem 8, která je podle všeho nejsilnější a uzdravující. Pozitivní zóna v chrámu připomíná svým tvarem kříž.

Mapka rozvržení pozitivní energie uvnitř chrámu.

Pozitivní energie chrámu má schopnost odstraňovat deprese, přinášet dobrou náladu, optimismus a radost do života a posiluje obranyschopnost organismu. Návštěvu chrámu doporučují i lékaři lidem s maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, přecitlivělým či se sklony k sebevraždě. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy. 

J.P.P. ane Jedna paní povídala

Plichta byl dobrej, tak energie taky.

Stavitel chrámu Plichta z Žerotína byl podle měření, která provedl pan Brázdy na 80% dobrým člověkem. Byl duchovně na velmi vysoké úrovni (90%) a byl to silně vnímavý člověk, který silnou kladnou energii v tomto místě cítil.

Energie místa nebo stavby?

Měřením siderickým kyvadélkem bylo zjištěno, že duše Plichty z Žerotína lpí na této stavbě dodnes a dokáže na 75% odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž účinky této pozitivní zóny snižovala.

Máme tu i Anežku...

Někteří spekulanti se domnívajíí, že na tomto místě možná jsou i ostatky svaté Anežky České.

Moje cesta do Panenského Týnce

 

Panenský Týnec a jeho nedostavěný chrám jsem navštívila ve stejný den jako Menhir u Klobuk. Byl krásný den a v chrámu plno lidí, kteří čerpali energii co to jen šlo. Vypadali všichni spokojeně, tak proč to taky nezkusit. Vešla jsem do náruče chrámu a nechala se obklopit jeho zdmi. Po vzoru ostatních jsem mírně rozkročila nohy, zaujmula pevný a přitom uvolněný postoj, zavřela oči a jala se čerpat energii. Vzápětí jako by mi někdo vrazil facku a křičel ať okamžitě vypadnu. Udělalo se mi strašně špatně a chtě nechtě jsem musela z prostor pozitivní energie odkráčet pryč. Jakmile jsem opustila prostor určený k čerpání energie, tak mi bylo lépe, ale po celý zbytek dne to ve mně zanechalo zvláštní pocit a nebylo mi nejlíp. Nevím, zda jsem tak vyrovnanej a sebejistej člověk, že to působí opačně, i když si tak nepřijdu nebo se to ve mě nějak pralo s předchozé energií načerpanou u menhiru. Stavba je to ovšem fenomenální to se musí nechat a znám plno lidí, kterým návštěvy tohoto kláštera skutečně po té psychické stránce pomáhají.

View Larger Map