Menhir u Klobuk aneb Kamenný muž či Zkamenělý pastýř

Na poli při silnici mezi vesničkami Klobuky a Telce stojí tento Zkamenělý pastýř. Osamělý muž, který je v půli své cesty a netuší, kdy dojde ke svému cíli. Nejen, že je největším menhirem na území České republiky, ale váže se k němu mnoho pověstí.

 Středočeský kraj, okres Kladno, GPS lokace: 50°18'4.562"N, 13°59'4.146"E

Popis:

Z menhiru (men - muž, hir - dlouhý) můžeme obdivovat jeho 350cm, dalších 70cm je zapuštěno v zemi, takže celková výška činí nějakých 420cm. Jeho šířka v nejširší místě je přibližně 1 metr. Na váhu to taky není žádný drobeček, protože jeho váha se odhaduje na 5 tun. Už napohled vidíme, že to není ledajaký kámen. Jedná se o červeno-hnědý-železitý pískovec, který má v sobě světlé křemenné valounky. Tento kámen po dešti žluto-hnědě září.

Dle skutečnosti kreslil K. Myslivec.

Jeho vznik? Dosud neznámý...

Jakékoliv podklady a důkazy k určení stáří kamene se nikomu nalézt nepodařilo. Teoriemi se to však jen hemží. Zastáncem přirodního původu menhiru byl český geolog J. N. Woldřich, který v 19. století tvrdil, že vztyčený kámen je pozůstatek velmi hutného zvětrání stále více vzdorujícho jádra permských pískovců. Jeho teorii mu vzápětí vyvrátil J. L. Píč, který dal u menhiru kopat. Přes všechny pochybnosti jiných se ukázalo, že kámen byl vztyčen uměle. To je ovšem jediné, co se povedlo dokázat. Jednou z teorií o jeho vzniku je, že byl vztyčen za doby Bojů.

Bojové - mocný keltský kmen 4. století př. n. l. - 2. století př. n. l.

Někdo se smíří s tím, že menhir vztyčili Keltové, jiní v tom šťourají a tvrdí něco jiného. Například, že menhir je pozůstatkem záhadné megalitické kultury, která stavby obřích kamenů rozšiřovala po celé západní Evropě a byla tu přibližně ve 3. tisíciletí př. n. l., takže mnohem dříve než Keltové, kteří od této kultury čerpali znalosti.

Proč tam vlastně stojí?

Jooo, to nikdo neví. Menhiry obecně mají vyzařovat určitou energii nebo se stavěli pro ochranu. Pastýř okolo sebe vyzařuje ochranné pole v podobě kruhu, když se okolo po obvodu rozestaví další kameny, tak jsou schopny na sebe převzít energii. Toto energické pole je schopné vyzařovat dále a je schopné tlumit negativní zóny, včetně dnes již oficiálními vědci uznávaných zón geopatogenních. 

 

Objevuje se zde jistá spojitost mezi menhirem a horou Říp. Na Beltaine (30.dubna) a na Lugnasad (13.srpna), což jsou keltské svátky, Slunce vychází přesně za hrou Říp, která je od menhiru dobře viditelná. Východ Slunce tyto svátky zahajoval. Při obou těchto datech Slunce zcela obejme horu Říp. To by i trochu potvrzovalo, že kámen vztyčili keltové.

Od historie k současnosti

Menhir je nejspíše pravěkého původu a vztyčily ho Keltové. Ovšem vše je pouze domněka, protože první oficiální záznamy jsou až z roku 1841, kdy byl zanesen do mapy. Ano, víme, že je hooodně starej, ale jak je zatím neznámé.

Označen kresbou na mapě I. vojenského mapování z let 1764-68,
na mapě z roku 1819-58 spolu s nápisem
Baim fernsteinerten Hirten,
(U zkamenělého pastýře);
na katastrální mapě z roku 1841 je na pozemku č. kar. 352 označen značkou pro osamělý kámen a nápisem U kamenného muže,
na jiných mapách je místo označeno místním názvem Ke kameni,

Podle všeho se dříve okolo hlavního menhiru nacházelo 6 - 12 menších kamenů stejného původu, ale orba a zemědělství bylo v tu dobu důležitější. Odtud i pochází název Zkamenělý pastýř a jeho ovečky, i když žádné ovečky už zde v dnešní době nenajdete. Dříve v místech současného menhiru stával podobný kámen, snad i větší, ale byl povalen a použit ke stavbě.

První písemnou zmínkou je záznam v kronice obce Klobuky z roku 1852, kdy byl Kamenný muž strašlinou bouří a vichřicí vyvrácen a skolen z kemi. Obyvatele Klobuk tomu tak nenechali a několik hodin stavěli menhir zpět na své místo a jeho znovu vztyčení řádně oslavili.

Roku 1994 byl na místě proveden skupinou pražských badatelů pokusné geofyzikální měření v převečer slunovratu, 20.6.1994. Měření magnetického pole Země těsně u menhiru ukázalo anomálii zesílení magnetického pole. To se ovšem dá osvětlit tím, složením kamene - železitý pískovec. Zajímavé však je, že při výhcodu slunce se nejsilnější magnetické pole posunulo o 1 metr směrem na západ. 

V poslední době se uvažuje o tom, že menhir dal právě vesničce Klobuky její dnešní jméno. Výraz "klobuk" ve staré češtině znamená - vysoký, špičatý vrch, homoli nebo jiný výškově orientovaný útvar.

V roce 2007 byly na místě provedeny rozsáhlé úpravy. U silnice bylo vybudováno posezení, informační tabule a okolí menhiru bylo vysypáno kamínky a ohraničeno dřevěnými kůly.  Podle mnohých místo ztratilo takové to kouzlo, ale co už, je to tam teď hezčí, než když byl jen kámen uprostřed pole a bylo kolem něj pouze vyšlapáno.

U informační tabule.

 

J.P.P. aneb Jedna paní povídala

Až dojde k cíli, bude konec světa...

Jednou z nejvíce rozšířených pověstí je, že Kamenný muž se pohne při každém zazvonění kostela sv. Vavřince v Klobukách (někdy je psáno, že se takto děje pouze jednou za rok) tak, že postoupí o jeden krok směrem ke Klobukám (jinde se zase uvádí, že postoupí o velikost špendlíkové hlavičky). Jakmile se menhir dostane až ke kostelu má nastat konec světa. Ovšem buďme v klidu, protože jakmile zazvoní zvon kostela v obci Kokovice, které jsou na druhou stranu než Klobuky, tak se Zkaměnělý pastýř přibližuje o krok ke Kokovicím. Jelikož zvony na kostelech většinou bijí ve stejný okamžik, tak chudák stále zmateně stojí a nevím kam dříve. Další takový malý důkaz, že menhir vztyčili Keltové, protože právě oni považovali menhiry za chodící kameny.

Velká bitva u Klobuk...

Nedaleko Klobuk se konala velká bitva, kde padl vůdce jednoho z vojsk. Vojáci postavili mu nad jeho hrobem pomník v podobě zahaleného muže. Až muž dojde před hlavní oltář v Klobukách a vytrhne meč, bude konec světa. Zdroj: Místní obyvatelé 

Chceš vše a je z Tebe kámen...

Tato pověst praví, že místní pastýř žádal pána Ježíše a sv. Petra, kteří procházeli kolem, aby byl nesmrtelný, načež byl proměněn v kámen. Kámen, který je však uvnitř stále živý a s ním zkamenělo i jeho stádo ovcí.  Zdroj: Antonín Frič, časopis Vesmír, 1997

Zlá zemanka...

V Kobylnické tvrzi žila vládla zlá zemanka, o které se tradovalo, že um čarovat. Jednou její pastýř zahnal své stádo na pláň nad Klobuky, kde se trochu déle pozdržel. Zemanka rozzlobena jej hledala, a když jej našla, křikla na něho: ,,Bodejť bys tu zkamaněl!" Později sedláci drobné kameny odstranili a zbyl tu jen Pastýř, který hlídá dodnes. Zdroj: Kronika Klobuky

Další...

V současnoti se objevují novodobé pověsti o magickém působení menhiru - strhavající volant, ovlivňující zdraví - např. počet tepů, vábí mimozemšťany atd. 
Kdo má v zálibu v geometrii, může po vzoru Ericha Dänikena, pátrat pravidelnosti v rozestvevní megalitů v okolí - geometrické vzorce, zlaté řezy apod. 
Dle pověsti se pod menhirem také nachází "podzemní jezero", tedy zřejmě zdroj pro nedaleký pramen v obci. 

Moje cesta ke zkamenělému pastýři

 

Zkamenělý pastýř byl jednou z několika zastávek toho dne. Podel silnice je prá míst, kde se dá zastavit, ale dávajte si pozor kde, protože okraje silnice jsou osázeny značkami "zákaz zastavení". Je možné zaparkovat i na jednom z polí a nebo si dojedete do Klobuk a půjdete pěšky. Místo je krásné a v určitém období možno přikusovat při návštěvě mladou kukuřici. =) Po vzoru ostatních jsem se jala objímat menhir. Nejdřív tak nějak nic, soustředila jsem se na přísun energie, tak pečlivě, že nic nepřicházelo. Při druhém objímání jsem zavřela oči a nějak jsem se nesoustředila na nic, jen s úsměvem objímala kámen. A bylo mi tááák dobře, probralo mě až mravenčení v prstech, ale takovým způsobem, jak kdybych spala. Klidně bych objímala dál a dál, ale návštěvnost byla vyšší a nebyla jsem jediný objímač. Tak jsem se alespoň posadila na dřevěné kůly, které ohraničují menhir, žvejkala kukuřici a byla jsem spokojená. Doporučuji toto místo určitě navštívit, opravdu bych tam dokázala sedět celý den.

 

View Larger Map